Od roku 1975 až donedávna zuřila v Angole občanská válka mezi organizacemi MPLA a UNITA, rovněž v dnešní době propukají občasné násilnosti. V některých oblastech, např. oddělené enklávě Kabinda, zuří boje dodnes. Na východě země bylo v roce 2002 několik stovek lidí násilně vysídleno angolskou armádou do měst v provinciích Moxico a Kwando Kubango. Během těchto událostí docházelo i k znásilňování a vraždění civilistů. Stejně jako v mnoha jiných státech Afriky rozmáhá se i v Angole epidemie HIV/AIDS. Virem HIV je nakaženo kolem 30% populace a na AIDS umírají především lidé produktivního věku. Angola se řadí mezi země těžce zadlužené u Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a některých vyspělých států. Její zahraniční dluh dosahuje 232% HDP. Více než 1,8 milionů Angolanů je na útěku buď jako vnitřně přesídlení nebo jako uprchlíci na území Zambie, Namibie, Demokratické republiky Kongo a jinde.
Část
Angolanů také trpí chronickým hladem. Během ozbrojeného konfliktu bylo
verbováno velké množství dětských vojáků hlavně organizací UNITA.
V současnosti stále slouží mnoho dětí v ozbrojených složkách a na
rehabilitaci bývalých dětských vojáků je zoufale málo prostředků.
I v oblastech, kde nepropukají boje, dochází k násilí na civilistech ze strany armády či policie.